ANČA BAND - Pro chvíle oddechu a pohody

Byla pro novou desku složena již před mnoha lety, ale vzhledem k odkladům nahrávání se již mnoho let hraje.

Strakapoud se s ní vnucoval již řadu let. Byl nucen několikrát předělat jak text, tak hudbu. V některých zvlášť nepovedených verzích se i veřejně provozovala. Nakonec autor využil všeobecného zmatku ve studiu a je na desce.

Kompletně vznikla během přesunu umělců mezi Datlovo nálevnou a novým kulturním centrem (cca 20 m). Z toho 5 m zabralo komponování hudební složky. Z neznámých důvodů je po ní pojmenovaná celá deska.

Jedna z normálnějších věcí od Datla.

Složil Datel ve svých 16-ti letech. Pak ležela 30 let v šufleti.

Strakapoudova reflexe velkokapacitní amnestie, kterou se jeden z největších škůdců národa rozloučil s funkcí. Oba výše jmenovaní drží v písni sólo.

Složili ve vlaku na Třebíč Strakapoud se Štajnerem. Bohužel si to některý z nich zapamatoval.

První s tím přišel Strakapoud, nevěda, koho ještě urazit. Pak to do(u)razil Datel.

Ač by se mohlo zdát, že píseň řeší jakási citlivá témata, je to prachobyčejná vypatlanina v duchu tvorby Ančabandu.

Nahrál Anča band v prapůvodním složení (Anča, Ptáci, Mlha, Prase), a to jedním vrzem společně a napoprvé. Takže víceméně živák!

První sloku zkomponoval Datel ve spaní. Pak to jen v krátkosti po ránu dorazil a měl vyděláno.

Vznikla už v 90. letech, kdy jsme ji ve značně kvapíkové verzi i několikrát zahráli veřejně. Nikomu se to nelíbilo. Od té doby jí Strakapoud předělával a v pravidelných půlročních intervalech vnucoval. Tato, čtyřicátá, verze prošla.

Plná nálož Strakapoudovy intimní lyriky, ze které by se rozplakal i Honza Nedvěd. Studiový zvukař si musel po zaznamenání díla dokonce dát zdravotní kolečko kolem objektu, aby mohl dále pokračovat v práci (tj. nahrávání Ančabandu).

Rozkrytí genealogie náčelnické rodiny meskalerských Apačů. Podrobnosti viz text a Strakapoudovy čtvrthodinové přednášky před každým živým uvedením písně.

Prastará věc, kterou hrál ještě Faust. Dát jí na desku se po léta styděli i jinak značně nesoudní autoři, ale jelikož za 30 let zlidověla, nezbylo nakonec nic jiného.

Věnována naší Evče.